Pro Irmu

Pro Irmu

27. září 2010 v 21:28 | Nakira
Nikdy jsem si nemyslela, že bych se do toho mohla pustit, ale udělala jsem to. Prosím, abyste to tolerovali. Tohle je pokus o báseň. Věnuju ji Irmě Corwin, svému SBéčku, na kterém mi hodně záleží (doufám, že nemusím připomínat, že mi záleží i na Vás ostatních :D) Další pokračování Spirita je hotové, jen projde kontrolou a pak ho vypustím do světa :D. Přeji hezké čtení...

Padlý anděl

Anděl,
polámaná křídla měl.
Na zemi si náhle vzpomněl,
co kdysi v nebi ztrácel
a láskou to k lidem vracel.
Teď leží v bahně zhrzen,
že z ráje byl náhle svržen.
Že milovat dokázal
a vášni se odkázal.
Že když křídla odhodil,
z krásného snu se probudil.
Už ví, že na zemi není pouze slast,
kterou lze ukrást.
Že existuje strast,
kterou nelze zmást.
Tu, v jejímž pohledu se topil,
ve vteřině náhle ztratil.
Té roní slzy na hrobě,
v té pochmurné a smutné době.

P.S.: Irmo, doufám, že jsi nepřišla o oči :D
 
 

Reklama